Jenom jedny dveře
ona neotevře
Schovává si oříšky
po kapse jako koně, klusem za knězem
Svatba neměla by rušit
Ani tebe ani mě
Jenom jedny dveře
láska neotevře
 

Luz Adriana Villa A. (c) flickr.com

autorka: PAX

V RŮZNÝCH ČÍSEL ZMĚTI,
KDYŽ POLOPŘÍMKY TANČÍ
A KRUHY SE UKLÁNĚJÍ
PŘED ROVNORAMENNÝM TROJÚHELNÍKEM….
SLADCE MI NAŠEPTÁVÁ
KAPALINA VZEDMUTA
VE SKLENĚNÉ NÁDOBĚ,
JAKÉ BYLO BY ÚŽASNÉ
ZMĚNIT POSTUP TENTO NA ONEN……
PAPRSKY SLUNCE MIHOTAJÍCÍ SE NA MÉ UNAVENÉ TVÁŘI,
ODRÁŽEJÍCÍ SE OD STROPU
ZNAČÍ UZŘÍT VĚCI Z INÉHO ÚHLU….
VE STŘETU KUŽELOSEČNÉM,KDE BODY SVÉ MÍSTO MAJÍ,
DOLÉHÁ NA MĚ VZPOMENOUT SI,..
…ŽE JSEM NEKOUPILA CUKR…. !
 

Asistence blbosti
mě nenadchla
Vidím sama sebe
Přecházíme po tyči
Vidím sama sebe
Jak si asistuju
Mimoděk by vzplál i strop
A nebo kola aut? Zkus se podívat;
Byla by to stopa sirých stop:
Od tebe ke světlu
a zase vzad

Mr Craig (c) Flickr.com

Masarykova veřejná knihovna Vsetín vyhlašuje již pátý ročník soutěže pro začínající literáty s názvem „Talent ze šuplíku“
Knihovna vyzývá autory k „otevření svých šuplíků“!
„Soutěž je určena pro mladé autory ve věku od 15 do 30 let. Jejich díla bude hodnotit 5ti členná porota.
Vsetínská knihovna vydá k této příležitosti sborník nejúspěšnějších prací a nejlepší ukázky budou postupně publikovány ve zpravodaji Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, který je každý měsíc distribuován široké vsetínské veřejnosti a na webu knihovny.
Slavnostní vyhodnocení proběhne v listopadu 2011 v rámci besedy s českým spisovatelem.
Vítězové získají věcné ceny a budou …

pokračování veverky
Myslím na veverku.
Běžím rychlým lesem,
veverka na větvích vedle mě
se nese.
Veverka letí lesem vedle mě,
má Zrzečka mě nikdy nezklame.
Chlupatým ocáskem mě lechtá,
zatímco les kolem k večeru spěchá.
Myslím na veverku.
Ať jsem doma nebo venku.
Myslím na její let.
Na ten je vždy radost pohledět.
Veverka myslí i na mě.
Nese si oříšky po kapsách,
čechrá si kožíšek chloupků.
A já koukám na zahradě.
Jak veverky po dlouhých hrách
loučí se na plotním sloupku.
Půjdeme domů, veverko?
Myslím na veverku.
Myslím na Zrzečku.
Já jdu sem a ty tam,
každá tam, kde domov mám.
Ahoj, veverko!
 
 exfordy (c) flickr.com

Lstivý mlsný lišák v mechu se posadil,
v plánu měl asi prošmejdit kurník,
pak ale za úkol dostal hlídat děti,
kterých měl jak smetí.
Lištičky nejdřív poslouchaly,
tetelili se, pak se pošťuchovaly,
do mechu se schovaly.
Lišák dřímaje si toho ani nevšiml.
Je to ale nešika!
Pak ho ale znova mlsná přepadla,
zrovna když kvočna kuřátkům rady rozdávala.
Se zlou se ale lišák potázal,
Už ví, jak tvrdý rány kvočna dala.
A teď chodí, drží se za záda.
Kmotra liška úklid ukončila,
liščata na svačinku zavolala
a na lišáka zbyl jen prázdný rendlík.

Drome (c) flickr.com