Takhle prý drží dohromady
Cítí se klíny s hřebíky
(Berou jen okna skryté vady
Kam kočky strkaj nosíky)
 
 anoddeel (c) flickr.com

Větve se setmí a skočí
Jestliže        (budu zas jednou)
ve stavu beztíže
Proberu po kmeni
reliktní záření -
Ze země sbírá pohledy
Kočkám, těm se to mluví,
přetrhá monolog -
Kočky, ty neberou ohledy na přestupný rok

b.mune (c) flickr.com

Cibule na sádle se smaží
mráz nás přes uši sráží.
Špičatá ouška kočičí
mráz jen tak nezničí
a všechno stejně uslyší.
Cibule se usmažila,
u ohníčku bylo príma.
Kočička se olizuje,
koťátku vše ukazuje.
Guláš tu krásně voní.
Copak asi zbyde pro ni?
 

Let Ideas Complete (c) flickr.com

Experiment o realistickou kresbu.

Hana Šustková (c)

Autorka textu: Pax
V zemi jedné kdysi žila
královna jménem Kočkomila.
Ta milovala převelice
Blaise,muže svého srdce.
Ten zemřel mlád,nežli svatba,
královna smutkem již vše vzdala.
Nabízeli jí Izidora-
pokořen od ní zas a znova.
Izidorova vznět hlesla,
mu trpělivost v prachu klesla!
I soudný vynáší naní ortel
a v kočku ji v mžiku proklel.
Kočkomila bude ve dne,
v podobě své neochvějné,
avšak v noci se promění
v kočku barvy vlasů jejích!
Po 100 letech Kočkomila
své království si utvořila.
Již nebloumá v nocích černých,
spí v peřinách při svých věrných.
Tam,kde říční proud se vzdouvá,
kde horizont před ním couvá-
tu nikdo z lidí se nedoví,
co skrývá půdorys čtvercový…
Skrytá brána trojúhelná
olemovaná …